Jedenáct let školím, byl jsem i na celé řadě workshopů a školení. Rád sleduji jak české, tak zahraniční řečníky. Když se dáte s profesionální prezentující do řeči, typicky narazíte na dvě dovednosti, které ten člověk zas tak neumí.
Pokud je někdo placený za mluvení, budeme čekat, že bude také pořád mluvit. Dávat rady, mluvit, školit, psát, dělat videa, články... když ale s někým mluvíte, nechcete dostat rovnou radu. A hlavně nemůžete dostat hned radu.
Abych vám dal radu, opravdu dobrou a trefnou radu, musím vás nejdříve vyslechnout. Pochopit vás, pochopit vaší situaci a vyslechnout si váš příběh. Proto první opomíjená schopnost je právě naslouchání. Když prezentuji, snažím se mluvit jak nejlépe dovedu. Když ale právě neprezentuji a bavím se s účastníky, snažím se poslouchat jak nejlépe dovedu. Mluvím méně, poslouchám víc a nesnažím se být středem pozornosti, ba naopak. Když na mě někdo mluví, je on tou nejdůležitější.
Pokud prezentujete a jste za to placeni, věřím, že si chcete vybudovat skvělou osobní značku. Chcete vybudovat představu jak vás zákazníci a vaši posluchači mají znát a jak vás mají vnímat. Je pak hrozně vtipné někoho vidět v reálu a zjistit, že online mu jde skvěle, tam má na vše radu, ale v reálu skutek utek. Pár takových jsem potkal a byla to fakt zajímavá zkušenost. Klíčová je tady autenticita.
Jasně, snažte se vybudovat si dobrou image, ale buďte upřímní. Buďte upřímní ke svému manželovi, ke svým klientům, ke svým posluchačím a hlavně sami k sobě. Jsem pevně předsvědčený, že je spoustu lidí, pro které nejsou prezentace důležité. Kteří si myslí, že time management je bullshit.
A je to v pořádku. Nejsme tu pro každého, Nejste tu pro to, abyste se každému zalíbil.
Mé dvě rady pro dnešek tedy? Pokud neprezentujete, staňte se experty v naslouchání a buďte k sobě a ostatním upřímní, i kdyby to občas bolelo, bylo to možná divné a ztratily byste tím i třeba pár zakázek.